Den 18
USA TRIP
Day 18 20.10.09 Božské město Andělů a hollywoodské pozlátko II.
Vstáváme kolem deváté, zjišťujeme, že je opět krásný slunečný den, takže nelenujeme, snídáme..a zhruba za hodinku vyrážíme do ulic filmového L.A Dnes přichází na řadu nejprve Hollywood boulevard, chvíli kroužíme tu a pak ještě na Sunset blvd a je jasné, že s parkingem to nebude žádná sranda. Nakonec tedy chtě nechtě zajíždíme na veřejné parkoviště a platíme 8 dolarů na den. Vstupujeme na hollywood blvd a tak i tudíž na hvězdičkový chodník slávy, který se táhne zhuba 6km. Nevíme tedy z počátku, kam koukat dříve, jestli na chodník, kde jsou nejen jména herců, ale i zpěváků, producentu apod., nebo na život a atmosféru této filmové ulice. Procházíme se kolem nespočet obchodů se suvenýry, převleky, šílenými botami, předraženým jídlem. Všude dalších x „laciných“ atrakcí, zhulených maníků nabízejících svou kvalitní tvorbu na cdJa na každém kroku předhánějící se lidi nabízející tour po městě. Po chvíli však zjišťujeme, že tu už asi vyprchala sláva z dob minulých a Hollywood blvd se stal jen jakýmsi pozlátkem. Ve skutečnosti to už potkáte spíše chudší vrstu obyvatel L.A., kteří se snaží, vymáčknout, co nejvíce z nás turistů. Ti, bohatí a hvězdy se samozřejmě pohybují zcela jinde. I my jsme odchytnuti člověkem nabízejícím tour po city. Jelikož na nás působí celkem slušně, navíc nám dává slevu a láká na slibnou tour, bereme to, když už jsme tu. Za hodinku tedy nastupujeme do jakého si vozidla s otevřenou střechou, ještě s nějakými francouzskými turisty a poněkud trhlá řidička nás bere na jízdu po West Hollywoodu. Nejdříve nás veze samozřejmě k nápisu, který my ale viděli již včera. Pak to ale začíná být zajímavější, driverka nás upozorňuje na důležité budovy, dobré restauračky, místa, která známe z filmů a nakonec se dostáváme opět do Beverly Hills, kde projíždíme dobrou hodinu. Nadšeně nám ukazuje luxusní domy všech možných celebrit. Dům Cameron Diaz, E.Murphy, D.Beckhema,…dokonce zastavujeme o domu, kde umřel M.Jackson. Takže nakonec nelitujeme. Na zpáteční cestě ještě projíždíme kolem hotelu, kde se natáčela Pretty woman, a pak Rodeo drive, které jsme si teda také z Honzou projeli už včera. Necháváme se vyhodit opět zpět v centru dění a ještě se jdeme podívat k Chinese divadlu, kde původně probíhalo udělování oskarů, a kde se dnes zhlukuje nejvíce turistů. Tady je nejen chodníček hvězd, ale před divadlem jsou do betonu zasazené otisky nohou a rukou známých osobností. Před divadlem a na celém tomto úseku se snaží místní tragičtí „umělci“ vydělat pár dolarů, tím že jsou převlečeni za vše možné, jak jsme tak pak poznali hlavně asi, aby měli na chlast a fet. I takový je life v L.A. Je už pozdě odpoledne a my se chceme neodmyslitelně podívat ještě na Long Beach. To, že přemístit se v jednom městě z bodu A do bodu B není nic těžkého, je pouze v případě, že nejste v L.A. Úsek cca 20 km jedem v zácpě přes hodinu a půl. Než se dostáváme k přístavu a posléze k části Long Beach je už skoro tma. Každopádně to stálo za to, se sem probojovat. Pláž působí krásným a honosným dojmem. O pár kilometrů dále a zas se cítíte jak v úplně jiném světě. A tom je prakticky celá Amerika. Kousíček se procházíme a jelikož je už tma a nějakých sedm hodin, sedáme zase do auta a vyrážíme dále. Chceme se tentokrát dostat až dál za město, abychom mohli přespat někde v autě popřípadě v levném motelu. Já už jsem jaksi v polospánku a o půl desáté Honza zastavuje u nějakého motelu. Cena je fajná a pokoj vypadá hodně dobře, takže během pár minut jsme totálně vytuhlíJ
Tak nějak já jenom dopíšu můj pohled na město andělů. Z mého pohledu město padlých andělů. Dost dobře to tady celé fakt vystihuje Hank Moody. Kdo neví kdo je Hank Moody tak ať se koukne na Californication. Je to opravdu jen těžká snobárna. Jo, je fajn se projít po chodníku slávy, je fajn udělat fotku pod nápisem Hollywood, ale velice rychle zjistíte že tu opravdu jinak není naprosto nic skutečného, jen se vše navenek tváří tak dokonale, zbytek je fakt uplně o ničem. Sláva dávného hollywoodu už je i podle mě minulostí. Navíc když se přidá nutnost někam přejet tak je to fakt noční můra. Opravdu se přiznám že takhle vytočenej sem ještě v USA nebyl jako dneska. Cesta na Long Beach a pak na sever na San Bernandino a dálnici 15 směr Vegas byla jedno velký parkoviště. Každopádně nikdo nám už neveme že jsme v LA byli, ale pro mě zklamání.
