Den 16
USA TRIP
Day 16 18.10.09
Tak nějak se pobouzíme a je to klasické ráno. Dát se do kupy, kouknout na net, zbalit věci a pomalu, ale jistě vyrazit zase dál. Vyrážíme tak po dálnici 101 na jih. Cesta defakto nijak zajímavá, maximálně, že jsme viděli zásah americké policie v praxi. Speed limit 65mph, celá skupinka aut nás jede 75mph, pouze jeden obří Pickup si to žene tipuju tak 77mph, je prostě zanedbatelně rychlejší než my ostatní a už má smůlu. Policejní auto s radarem ukryté za křovím se ozve a rozbliká. Pickup okamžitě následovaný autem highway patrol zastavuje. Takhle to u nás teda fakt nefungujeJ Holt on argument vytaženého koltu ráže malého děla a příruční brokovnice mluví za vše. Dorážíme do Santa Barbary. Chvíli hledáme místo na zaparkování, což nakonec přestáváme řešit a parkujeme na Public parkingu přímo u pláže a info centra. Nakonec pak sice platíme 4dolary, ale aspoň to zase nemáme přes půl města. Bohužel počasí nám opět nehraje moc do karet a je zataženo a nic moc teplo. Procházíme se po pláží, kde nás silně rozesmívá cedule s nápisem, že santa barbara má jedny z nejčistších pláží. Podle toho, co jsme viděli, myslíme, že fakt hodně těžko. Voda je špinavá, pláže neupravené, prostě nic moc. Jdeme se podívat n pobřežní pier (molo). To po zážitku ze San Francisca působí opravu hodně jednoduše, ale i tak má své kouzlo. To promenáda u plaže vypadá o poznání lépe. Jelikož je neděle je všude kolem spousta stánků nabízející různé zboží. O totálních ptákovin přes rádoby umělecká díla rádoby umělců po šperky za tisíce dolarů. Tak nějak to tady až na tu špinavou pláž je celkem fajn městečko, které přes sezonu určitě kypí turistickým ruchem. My potom vyrážíme ještě dále na jih a cestou potkáváme Kemp v Carpinterii. Rozhodujeme, že tady zůstaneme přes noc, což se ale ukazuje nakonec jako špatná volba. Je zima, sprchy se musí platit navíc za čtvrťák a ke všemu vypadají dosti hrozně. Tentokrát jsme to tedy s tím kempem nezvládli, ale co se dá dělat. Příště zase snad budeme mít víc štěstí. Jedeme si koupit ještě něco k jídlu a pití. Jídlo řešíme bagetami ze Subway a pití každý po svém. Já rádoby americké pivo, Zlatík nachází známou dobrou značku vína, takže je spokojená radikálně víc než já, páč americký Budweiser se vážně nedá pít. Chvíli kecáme venku, jdeme se ještě lehce projít po večerním pobřeží a pak nás čeká další noc v autě před poslední oblastí pacifického pobřeží, před samotným LAJ.
