Den 24
a
USA TRIP
Day 24 26.10.09 Everglades
Je ráno a my vyrážíme na tour do Everglades neboli na aligatory. Venku panuje opět šílené teplo, tak jsme zvědavi jak bude uprostřed mokřin a močálů národního parku jižní Floridy vypadat. Nabírá nás jeden bus a po chvíli přesedáme do druhého. Cesta utíká rychle, jedeme převážně po dálnici. Prostředí se samozřejmě silně mění a my pomalu, ale jistě vjíždíme do ráje aligátorů, do mokřin. Bus nás vyhazuje u Gator parku. Jedním z mnoha center pro turisty. Nejdříve obhlížíme visitor centre, já si dávám cigárko a pokukujeme, co se bude jako za těch 55 dolarů na každého dít. Za chvíli nás nahání do nefalšovaných airboat, což jsou lodě poháněné velkým axiálním ventilátorem a né klasicky vodním šroubem. Jen pro zajímavost dodávám, že motor ventilátoru je samozřejmě americký small block V8. Nasedáme a po krátké instruktáži, že není dobrý nápad se z lodi vyklánět páč aligátoři mají ruce z lodi rádi víc než dost, vyjíždíme. Jen se rozjíždíme, tak vidíme dva první kousek před námi. Projíždíme chvilku od mola pomalu a pak nefalšovaná zábava teprve začíná. Průvodce přidává otáčky naplno, příď lodi se nadzvedává a my vyrážíme vstříc everglades na plný plyn. Voda stříká, motor dělá neuvěřitelný kraval, lidi se smějou, prostě funny. Jezdíme bokem a občas to vypadá jako že do něčeho narazíme, ale průvodce evidentně zná místní kanály dobře a tak nás vede i tam, kde na první chvíli vypadá že žádný není. Po nějaké době také přijdou další aligátoři. Jednoho z nich mám od sebe asi tak metr, možná ani né. Je to celkem divnej pocit, ale fajne. Každej fotí, točí, ostatně jako my. Cestou zpátky jih potkáváme ještě asi pět, od malinkých až po metr a půl dlouhé hovada. Po návratu na břeh, koukáme na malou aligátor farmu, mají jich tu odhadem tak 30malých a 20velkých. Poté nás čeká malá show místního krokodýla Dundeeho. Ukazuje nám pár potvor, se kterými se můžeme nejenom v everglades potkat.Takže začínáme asi 15cm škorpionem, pokračujeme přes obří ropuchu,jako fakt obří tak 30cm velká, přes mega želvu a nefalšovaného skunka až po aligátory. Jako defakto o ničem, ale dobrý. Ve visitor centru si se Zlatíkem ještě děláme radost a kupujeme si nové pokrývky hlavyJ Poté se vracíme zpátky na Miami Beach. Jdeme do marketu a pak nečekaně opět na pláž, kde trávíme čas opět do večera. Mně se daří na pláži i usnout, ale díkybohu jsem to tentokrát neodnesl spálenýma zádama takže ok. Zato Zlatíka něco, nevíme co, při posledním vlezení do vody jakoby kouše,žehá nebo jak to napsat a máme tak lehce o zábavu postaráno. V první chvíli ji to údajně jenom pálí a bolí. Ale po návratu do Lombardy má půlku zad samý zarudlý puchýř a stěžuje si že ji bolí hlava. Ale snad to bude do rána ok.
